Konec sezóny letních dovolených znamená hledání alternativ v charakteru odpočinkových pobytů. Jednou z nich jsou lázeňské pobyty s procedurami prospěšnými pro naše vytěžovaná těla. Nahlédněme do čtvrtých největších lázní u nás, moravských Luhačovic.
Lázeňská perla Moravy
Luhačovice jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, přibližně 16 km jihovýchodně od Zlína na říčce Šťávnici. Mají přibližně 5 100 obyvatel. Lázeňské město je centrem specifické přechodné národopisné oblasti Luhačovské Zálesí ležící na pomezí Valašska a Slovácka. Ač město leží v nadmořské výšce 250 m n. m. a vrcholky okolních kopců dosahují nadmořské výšky maximálně 672 m n. m. (vrchol Komonec), je tu patrný mírně podhorský charakter. V okolí města je několik zajímavých přírodních lokalit k navštívení.
Prakticky na hranici města začíná CHKO Bílé Karpaty, takže se můžeme přírodou nabažit na procházkách kolem města. Rozmanité způsoby hospodaření, různorodý historický vývoj a v neposlední řadě odlehlost od průmyslových středisek umožnily zachovat neobvykle vysokou biodiverzitu na mnoha typech stanovišť. Na druhou stranu od CHKO doporučujeme vyšlápnout na již zmíněný Komonec. Nejvyšší vrch střední části Vizovických vrchů leží severně od města Luhačovice. Pod vrcholem stojí televizní vysílač, od něj je pěkný výhled na okolí. Během druhé světové války zde byly úkryty partyzánů. Nedaleko kopce leží také zříceniny hradu Světlov.
Architektonické skvosty
Pro Luhačovice byly z hlediska vzniku architektonických památek stěžejní dvě období. První můžeme datovat od roku 1902 do počátku první světové války, kdy se v Luhačovicích plně rozvíjela secese reprezentovaná svérázným až folklórně laděným stylem Dušana Jurkoviče a objekty dalších autorů a znaků (Dům B. Smetany, vila Dagmar). Druhé období můžeme zařadit do dvacátých a třicátých let, kdy byly mimo jiné postaveny budovy Městského úřadu, Bílá čtvrť, plovárna a Společenský dům. V současné době se nachází v Luhačovicích 34 kulturních památek. Mimo to ministerstvo připravuje zapsání Jurkovičových staveb na seznam památek UNESCO.
Mrkněme blíže na některé významné stavby ve městě. Jurkovičův dům byl přestavěn v roce 1902 architektem Dušanem Jurkovičem z původního komplexu dvou budov Janova domu ve stylu secese. Patří k nejznámějším a nejcennějším objektům v lázních. U vchodu do budovy je umístěna pamětní deska Dr. "Palka" Blaha a na zdi proti Olšavě freska Jana Köhlera, na níž jsou zachyceni svatí Cyril a Metoděj. Tzv. Chaloupka vznikla přestavbou bývalého kuchyňského domu z 19. století Dušanem Jurkovičem ve stylu secese rovněž roku 1902. Je to jedna z charakteristických staveb tohoto architekta, přesněji z první etapy moderní výstavby lázní, která má nejblíže k jeho radhošťskému období.
Lázeňský dům Jestřabí je vůbec první novostavba architekta Jurkoviče postavená v letech 1903 a 1904 ve stylu národní secese. Vila je přísně symetrická a symbolicky uzavírá lázeňské údolí. Lázeňský dům Bedřicha Smetany je čtyřetážová volně stojící budova postavená ve stylu secese stavitelem J. Schaniakem podle návrhů projektanta E. Králíka v letech 1908 až 1910.
Léčebné procedury a zdravotní význam lázní
V Luhačovicích jsou čtvrté největší lázně v Česku a největší na Moravě. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům. V Luhačovicích vyvěrá 6 přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných. Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem Luhačovských lázní je pramen Vincentka.
Léčebné procedury jsou poskytovány v balneoprovozech léčebných zařízení a hotelů. Balneoprovozy jsou vybaveny moderní technikou pro poskytování vodoléčebných procedur (jako např. perličková koupel, vířivá lázeň, Hubbardova a Hauffeho lázeň), elektroléčebných procedur (jako např. galvanizace, iontoforéza či ultrazvuk), inhalací, obkladů a různých forem masáží (klasické, reflexní, podvodní).