Makarská riviéra, královna chorvatského pobřeží

25.5.

Nejoblíbenější zemí pro dovolenou našeho národa je po dlouhé období od 90. let Chorvatsko. Stát s neskutečně členitým pobřežím působí poměrně jednotně v nabídkách dovolených, drobné geografické odlišnosti tu ovšem najdeme. Nádherná Makarská riviera kombinuje několik příznivých prvků, pojďte je odhalit!

Doprava: pohodlí dálnic, avšak ne z levného kraje

Nejrychlejší doprava do Chorvatska je samozřejmě ta letecká (využívaná letiště pro lety z naší země jsou hlavně Dubrovník a Split), avšak drtivá většina Čechů volí pozemní silniční dopravu. Bohužel není žádným překvapením, že nejpomalejší a nejméně kvalitní cestování nás čeká do doby, než překročíme státní hranici a octneme se v Rakousku. U jižních sousedů nás totiž záhy za hranicemi potkají první dálnice (pokud jsme po cestě prozatím nevyužili naše D1, D2 nebo D3 apod.), a to ať už jedete západní cestou přes Linec směrem na Graz po A7, A1 a A9, nebo se vydáte východní trasou přes Vídeň po A22 (A23) a A2. U Grazu se nakonec naše cesty spojí a pokračujeme po A9 ke slovinským hranicím.

Slovinsko projedeme po dálnicích A1 a A4 a kromě pár krátkých úseků bez dálnice přejedeme na chorvatskou A2. Od obchvatu Záhřebu se držíme už stále na dálnici A1. Až před horským masívem Biokovo u Makarské riviéry můžeme dálnici opustit a vyzkoušet žhavou novinku dokončenou teprve v loňském roce, tunel Sveti Ilija ražený pod Biokovem. Za 4 249 metrů dlouhým (4. nejdelší v Chorvatsku) tunelem se ocitneme u moře nad letoviskem Baška Voda.

Do dopravních poplatků tedy musíme zahrnout rakouskou dálniční známku, západní trasou u jižních sousedů také poplatky za tunely, slovinskou dálniční známku, chorvatský průjezd mýtnými branami podle ujeté vzdálenosti a poplatek za tunel Sveti Ilija. V součtu se jedná přibližně o 2 tisíce korun za vozidlo tam i zpět.

Makarská riviéra se představuje

Jedná se o asi 60 kilometrů dlouhý pás pobřeží v Dalmácii s charakteristickou dominantou pohoří Biokova zvedajícím se přímo od pobřeží až do nadmořské výšky 1 762 m n. m. (Sveti Jure). Riviéra je vymezena přibližně od města Omiš po město Ploče. Typické oblázkové pláže, piniové porosty a právě horský masiv za zády dělají z Makarské riviéry kouzelné místo pro letní dovolenou, díky dálnici A1 nyní lépe dostupnou než v minulosti. Z každého místa riviéry se otevírá výhled na přilehlé ostrovy Brač, Hvar a poloostrov Pelješac. Mezi ostrovy často vane k pobřeží čerstvý vítr a zvedá odpoledne větší vlny, obvykle však nejsou větší než 1,5 metru a nejedná se o každodenní jev.

Jednotlivá letoviska jsou velmi podobná co do vzhledu, vybavení, služeb i pláží. Avšak liší se velikostí, některá jsou větší jako Brela, Baška Voda, Podgora, Tučepi a Gradac, některá útulnější a menší jako Drašnice, Drvenik, Igrane, Živogošće apod. Riviéra dostala název podle jednoho dominujícího centra oblasti Makarska, ve kterém žije asi 13 700 obyvatel (druhé největší městečko je až Baška Voda, 2 050).

Zaměřme se stručně na jednotlivá střediska Riviéry. Centrum regionu Makarska je jediné město, kde se můžeme setkat i s kompletní urbanistickou architekturou a významnými památkami, jmenujme kostel svatého Marka z 18. století a františkánský klášter s malakologickým muzeem. Město je proslulé svou promenádou s malými obchůdky a kavárnami.

Pouze zde také najdeme větší přístav. U zbylých letovisek můžeme s představováním postupovat od severozápadu k jihovýchodu. Brela s necelými 1 800 obyvateli je známa jako perla Makarské riviéry. V roce 1968 získala obec ocenění jako „Šampion Jadranu“ za velký úspěch v oblasti cestovního ruchu.

Poznávejte krásy Makarské riviéry.Vyhledat zájezdy

Tedy druhé největší sídlo riviéry (ale údaje o počtu stálých obyvatel se docela liší) Baška Voda bylo dříve obchodním, rybářským a zemědělským centrem okolí. Dneska se jedná zcela logicky o turistickou destinaci se vším všudy. Najdeme tu jedno malé muzeum a konají se zde významné křesťanské slavnosti. Tučepi je další větší turistické centrum směrem na jihovýchod a pyšní se více památkami místního významu, např. kostelem sv. Antonína, kostelem sv. Mikuláše Taveliće, kostelem sv. Jiří (starý 700 let), letním domem Kaštelet. Vedlejší Podgora se chlubí zajímavou statistickou informací, že se svými čtyřmi hotely má 4× více pokojů než stálých obyvatel. Riviéru uzavírá z větších středisek Gradac. Město bylo nejspíše založeno Římany, jak dokládají archeologické nálezy římských staveb na lokalitě Crkvine. Za 2. světové války bylo vypáleno.