Nedávno jsme uvedli první díl seriálu o tradičních letních trasách na dovolenou po Evropě. Konkrétně jsme cestovali do Španělska severozápadní variantou a poznávali její lákadla hodná zastávky. Dnes nás čeká jihovýchod, typický pro Moravany a Slezany. Jaké krásy nám představí druhá varianta cesty do Španělska?
Nejprve jižní Morava, Vídeň a Hohe Wand
Je zřejmé, že v tomto díle bude řeč o trase orientačně Brno, Mikulov, Vídeň, Graz, Klagenfurt, Udine, Verona, Piacenza a celé pobřeží Středozemního moře, jak italské a francouzské, tak nakonec i to španělské. Objem informací a míst k vidění je značný, proto rozdělíme tento druhý díl do dvou částí. Začneme na jižní Moravě. Podle směru, ze kterého budete opouštět naši zemi, můžete navštívit památky UNESCO v Olomouci, Brně, Kroměříži, Lednici, Třebíči a Telči. Dosti cenné jsou také památky v centru Znojma, ať už se jedná o rotundu sv. Kateřiny, hrad nebo kostel sv. Mikuláše.
Po hodině a půl cesty severním Rakouskem dorazíme od Hatí i Mikulova do Vídně. Hlavní město našich jižních sousedů je skutečnou perlou pod úpatími prvních kopečků východních Alp. Obrovské centrum průmyslu, hospodářství i kultury má více jak 1 700 000 obyvatel. Kromě nespočtu muzeí, divadel, kostelů jsou pro Vídeň typické i významné pozůstatky římské kultury, avšak v pohřbených fragmentech. Architektonické stopy středověku představují především chrámové stavby od románského kostela sv. Ruprechta až po gotický svatoštěpánský dóm s bohatou sochařskou výzdobou.
Dovolujeme si ještě upozornit na masiv Hohe Wand, který se nachází zhruba 50 km jihozápadně od Vídně a přibližně 10 km západně od města Wiener Neustadt. Pohoří nese charakteristiku nevysoké náhorní plošiny, která spadá zejména na jihovýchodě takřka kolmými i přes 150 metrů vysokými stěnami. Je tvořeno vápencem a severní svahy jsou bohatě zalesněné. Nejvyšším bodem je Plackles (1132 m n. m.) a pro návštěvníky je zde na temeni strmých skal umístěna populární vyhlídka typu „skywalk“.
Wörthersee a přejezd do severovýchodní Itálie
Po dalších ryze dálničních 300 kilometrech cesty dorazíme do regionu kolem Klagenfurtu, kde nás může velmi potěšit krásné jezero Wörther vhodné pro delší pauzu v daleké cestě za plážemi Španělska. Česky Vrbské jezero má rozlohu 19,39 km², a je tak největším jezerem ve spolkové zemi Korutany a 5. největším v Rakousku. Po hladině jezera jezdí výletní lodě a díky podzemním pramenům má voda v jezeře v létě teplotu až 28 °C. Můžete si tedy dát sladkovodní koupací předehru před začátkem dovolené.
Za městem Villach začneme pomalu směřovat k italským hranicím. Cesta po dálnici A23 je za hranicemi výjimečným zážitkem pro oko cestovatele. Dálnice se zde zakusuje do úzkých údolí mezi masívy Dolomit velkým množstvím tunelů (nejdelší tunel Tarvísio měří 2350 metrů) a překonává údolí dravých říček mosty (nejdelší viadukt Tagliamento 1 měří 1259 metrů). Po výjezdu z hor do Pádské nížiny mineme Udine, Benátky (budeme o nich hovořit ve speciálním dílu zaměřeném na Itálii) a Padovu. U Cremony (už na dálnici A21) přejedeme po mostě nejvýznamnější italskou řeku Pád (italsky Po). Řeka je dlouhá 652 km, povodí zaujímá plochu 75 000 km² (téměř jako Česká republika) a průměrný průtok je 1460 m³/s. Během většiny svého toku je obehnána hrázemi kvůli velmi silným povodním, které na ní přichází vlivem dešťů nebo tání sněhu v pramenné horské oblasti.
Pobřeží Středozemního moře, lákadla světového významu
Po naší dlouhé cestě se posouváme na pobřeží Středozemního moře, kde budeme na italské straně ještě míjet Janov a po dalších stovkách kilometrů se dostaneme před brány Monaka. Jde o druhý nejmenší stát na světě a současně zemi s druhou největší hustotou osídlení. Jeho jediným sousedem je Francie. Prakticky celé území státu je zastavěno, cena půdy je v Monaku velmi vysoká. Navštívit můžeme kostel Sainte Dévote, Napoleonovo muzeum a známá kasína. O pouhých 30 kilometrů dále na západ dorazíme do velkého francouzského města Nice. Je jakýmsi hlavním městem Azurového pobřeží. Každý rok přivítá přes 4 miliony turistů z celého světa, samo o sobě má 350 tisíc obyvatel, ale aglomerace sahá k milionu. K vidění jsou zde historická budova La Colline du Chateau, muzeum Matisse, budova Villa Ephrussi de Rothschild, mys Ferrat a pláž Nizza.
Příště dokončíme druhý díl našeho seriálu zajímavostmi ze zbytku francouzského pobřeží, budeme se věnovat Cannes, Marseilli a dalším místům, o kterých nebyla ještě řeč v severozápadní variantě cesty do Španělska.
Související články
- Autem po Evropě: Makarská riviéra po rakouské A9 část druhá
- Autem po Evropě: Makarská riviéra po rakouské A9 - část první
- Autem po Evropě: Do Španělska jihovýchodem - část druhá
- Autem po Evropě: Do Španělska jihovýchodem - část první
- Autem po Evropě: Severozápadní trasa do Španělska